Zelené stvoření

Minule jsem mluvil o tom, jak je obtížné fotit lidi. Bývají kritičtí ke své výsledné fotce, mrknou přesně v okamžiku, kdy fotograf mačká spoušť anebo se schovávají úmyslně za předměty. Se zvířetem to bývá podobné, ale nemusí se usmívat do objektivu, nekritizuje výsledek, a celkově je mu to lhostejné. Pak je tu ještě kategorie brouků/havětí. Některý hmyz se velmi rád fotí, ale jiný očividně ne – zkoušel jsem vytvořit umělou scénu s beruškou a heřmánkem, samozřejmě beruška uletěla, zkoušel jsem fotit včelu opylujíc květ, uletěla. Na fotkách níže jsem fotil velmi fotogenického pána, který se mi dokonce na poslední fotce usmál. Tímto chci poděkovat sestře, která ho našla, několik hodin držela v krabičce (prosím nekritizujte mě za týrání, nemám v tom prsty), načež vypadal jako zdrogovaný a krásně se s ním fotilo – neskákal a zůstal na stejném místě po dlouhou dobu.


Ještě zdůrazňuji, podívejte se na poslední fotku. Nemůžu si pomoct, ale vidím tam úsměv :)

2 thoughts on “Zelené stvoření”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.