Italské dobrodružství 2016 – Bergamo, Milán, Italská riviéra a Elba

Cesta vznikla velmi spontánně, nejprve jsme nalezli levné letenky do Norska – konec června za 250 Kč do Osla. Avšak po všemožných výpočtech jsme se dostali k vysokým částkám, zároveň je cestování po Norsku bez auta velmi složité. Přes vyhledávač levných letenek kiwi.com se pak nějak samotně, náhodně, těžko říct už jak, objevila letenka do Milána kolem 400 Kč. Rád bych si vzpomněl, jak jsem pak naplánoval ostatní místa, ale zřejmě se naplánovala skoro sama. Po těchto náhodách vzniklo nakonec zajímavé letní dobrodružství.

Nejprve bych chtěl popsat možnosti cestování, v dalších článcích pak budu postupně psát o spoustě zážitků, které jsme zažili při našich toulkách. Ne všechno bylo tak růžové, ale o to zajímavější zážitky si člověk odvezl domů.

Low-cost letenky

Výhodou nízkonákladových leteckých společností je, že oproti klasickým letům můžete koupit letenku za mnohonásobně nižší cenu. To je tak asi vše k výhodám. Pokud stojí letenka pár korun, musí se někde tato cena projevit. Kromě absence servisu, televize nebo podobných věcí, které lze myslím oželet, jsou největší nevýhodou zřejmě striktní pravidla pro zavazadla. Je povoleno pouze jedno zavazadlo určitých rozměrů, u společnosti Wizz Air rozměry vychází na batoh běžných rozměrů (nikoli tedy turistický). Lze vzít i větší zavazadlo, avšak poplatky už jsou poměrně vysoké vzhledem k ceně letenky. U zmiňované společnosti je poplatek kolem 600 Kč za zavazadlo rozměrů 56×45×25 cm, což je poměrně malé zavazadlo. Za větší, tzv. odbavená zavazadla (neberete si je do kabiny letadla) zaplatíte 1200 Kč a více. Je jasné, že poplatky budou část zdroje příjmů společnosti.

Jelikož jsem se chystal poprvé letět letadlem, místenka vedle kamaráda byla nutností. Poplatek za rezervaci sedadla stál nějakých 50 Kč, avšak některá místa stojí třeba i 150 Kč. Nakonec tedy zaplatíme mnohem víc, než si s nadšením na začátku myslíte. Lze se však bez všeho obejít, pak je letenka skutečně laciná.

Zkušenosti s leteckou společností Wizz Air

Má nejmenší povolené rozměry zavazadel ze všech společností. Za zavazadlo stejných rozměrů, které je u jiných nízkonákladových společností zdarma, si tady připlatíte. Na letišti se příliš velikost zavazadel nekontrolují, často si někoho vyberou na kontrolu jen namátkou. Přesto není vhodné si s sebou brát výrazně větší zavazadlo než máte zaplacené, protože se může stát, že zrovna vás zkontrolují a budete muset větší zavazadlo zaplatit. Poplatek mnohonásobně převyšuje cenu letenky.

Letenka basic dovoluje pouze jedno zavazadlo, není povolena tedy kabelka nebo brašna navíc. Na letišti v Praze nikomu brašna s foťákem nevadila, ale v Římě požadovali, abych ho schoval do zavazadla. To ale bylo dost narvané, takže jsem si fotoaparát schoval pod bundu. Prošel jsem v pořádku, ale nikdy nevíte, jestli vás nepotká zrovna smůla.

V letadle je málo místa na nohy a delší lety se mohou stát utrpením. Cestou do Itálie i zpět mělo letadlo pokaždé zpoždění, ale nevím, jestli za to mohl přímo Wizz Air.

Doprava po Itálii

Vlakem

Italská doprava se zdá býti na první pohled rozvinutá, snadno se dostanete všude vlakem a také autobusem. Lákavá je možnost rezervace vlaků předem, snadno si tak naplánujete cestu a můžete najít výhodné ceny. Problémem ovšem je, že trenitalia.com, italská společnost, blokuje snad veškeré platby ze zahraničí (tzn. mimo Itálii) a tak není možné dopředu nakoupit jízdenky. Než jsem se dočetl na více diskuzních fórech, že se to podaří jen málokomu, měl jsem zablokované asi 3 tisíce korun. Peníze se naštěstí vrátili, ale člověk se cítí téměř bezradný, když se mu zablokují peníze a po zaplacení na něho vyskočí chybová zpráva.

Doma v pohodlí se může dobře plánovat kudy vlakem a kam, ale realita je o něco obtížnější. Vlaky nejsou v Itálii o moc spolehlivější než u nás v Česku. Mívají zpoždění a někdy se člověk v italských nápisech nakonec ztratí, proto je lepší se občas zeptat průvodčího, kam vlastně vlak jede. Jinak se může stát, že pojedete přes jiné stanice a navíc budete muset zaplatit další jízdenku navíc a to s přirážkou minimálně 5 euro, někde až 10.

Tip! Raději si kupte jízdenky na vlak v budkách, kterých je na každém nádraží dost. Tyto automaty jsou v několika jazycích včetně angličtiny a nemusíte čekat dlouhé fronty u okénka. Můžete si vybrat platbu kartou nebo hotovostí. Čím větší nádraží, tím delší řady se u prodeje lístků tvoří. Z nějakého důvodu automaty mnoho lidí nevyužívá, ale o to více času ušetříte.

Pozor! Každá jízdenka musí být oražena, razící automaty bývají většinou rozmístěny po celém nádraží, stačí se trochu dívat. Za neoraženou jízdenku hrozí pokuta, tuším, 50 euro.

Můžete si vybrat mezi různými typy vlaků a společnostmi, podle toho se také odvíjí cena. Nejlevnější jsou regionální vlaky (mají zkratku RE), kterými sice pojedete déle, ale jinak jsme neměli problémy. Jsou čisté a klimatizované. Jedinou špatnou zkušenost jsme měli se společností Trenord, vlak byl starý, ušmudlaný a bez klimatizace. Z otevřených oken se pak linul smrad různých druhů, ze stojatých vod, hniloby a podobně.

Autobusem

Po vystoupení z vlaku se lze jednoduše přemístit do autobusu. Autobusová síť je poměrně hustá a tak se nakonec lze dostat všude. Řidiči bývají ochotní, mnohokrát nám pomohli, když jsme nevěděli, kde vystoupit. Jediným problémem bude dorozumět se, zřídka narazíte na někoho, kdo umí jiný jazyk než italštinu. Řidiči se však snaží pomoct a nakonec se dá vždycky nějak domluvit. V autobusech nehledejte žádné digitální tabule, které ukazují, která zastávka bude následovat. Nejlepší je rovnou říct řidiči, na které zastávce chcete vystoupit, jinak můžete vaši cílovou zastávku přejet o mnoho kilometrů – zastávky bývají zejména na znamení. Pokud se v místě nevyznáte, velmi lehce vaše cílové místo přejedete.

2 thoughts on “Italské dobrodružství 2016 – Bergamo, Milán, Italská riviéra a Elba”

  1. Italia bella :-D O problémech s veřejnou dopravou jsem psala i na svém blogu. Sever Itálie je víc civilizovaný, tam to ještě celkem funguje, ale jih? Na nějaké zpoždění se tady moc nekouká, hlavně, že to jede.
    Výhodou v nevýhodě (řidič ovládající jen svou mateřštinu) je to, že Italové jsou vštřícní a komunikativní a mají zájem se domluvit. Ráda se tam vracím. :-D

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.