Rok plný změn 2016

Je trochu klišé, zavzpomínat na téměř uplynulý rok, poslední dny v roce jsou však ideální na srovnání toho, čeho jsme chtěli dosáhnout a co se nám nepodařilo. Mnoho lidí si opět na sklonku roku dá předsevzetí, které začne plnit přesně od 1. ledna, ale ruku na srdce, jak dlouho to vydrží? Řekl bych, že předsevzetí je něco, co již dávno vymyslel člověk, aby svou mysl uchlácholil, že další rok bude lepší, že přestane odkládat důležité věci, že konečně bude silnější v přesvědčení. Ale jsme jen lidi a pokud je čas na změnu, tak právě teď, ne až v pondělí, ne až příští týden, ani jiné až pak.

A kromě naplněných fitness center první týden až dva i já začnu potkávat více běžců na cestách, aby pak zas postupem času schovali své běžecké vybavení do skříně, s tím, že je dnes zima, včera bylo pozdě a zítra bude tma. Tím bych měl pokárat i sebe, neboť jsem si přesně v tento den před rokem slíbil, že vyzkouším v roce 2016 můj první maraton, dokonce někde v hloubi mysli jsem měl uloženo vzdálenost 1000 km se slovy uběhnout za rok 2016. Jak se můžete podívat na statistiku níže, moc to nevyšlo, avšak od toho je to další rok, abychom opět nastavovaly laťky, naše cíle i sny a ulevili duši, že začíná něco nového. Jak jsem psal v úvodních slovech, lepší je začít hned, ale na druhou stranu, je důležité mít někde uloženy i vyšší body, kterých chceme dosáhnout. A krůček po krůčku k nim šplhat. Můj momentální cíl je tedy 10 km, aneb dostat se opět do formy, pak půlmaraton, tedy nějakých 21 km, a pak se uvidí. Říct si, že hned teď chci uběhnout maraton nebo snad ultramaraton je příliš daleký cíl, již jsem se poučil z předchozího roku. Drobnými krůčky lze dosáhnout postupně daleko víc, protože v aktuálním naladěním si můžete říkat, že onen vysoký cíl nikdy nesplníte, kdežto s malým výhledem do budoucna máte daleko větší motivaci, protože se cíl nezdá tak nemyslitelný, jako ten zmínění poslední bod, kterého nakonec chcete dosáhnout.

Zde tedy statistika mého běžeckého roku 2016, paradoxně v létě jsem opět nejméně běhal. Je zajímavé, jak se do mých běžeckých statistik vždy promítnou všechny události snad bez výjimky, v podstatě lze podle nich vyprávět celý můj rok. Začátek roku vypadá velmi optimisticky, i v jarních měsících jsem si držel poměrně pěkná čísla naběhaných kilometrů, avšak s příchodem května je jasně vidět, jak mě maturita odklonila od plánu. Ne, že bych se celý měsíc učil, ale zřejmě mé tělo už vycítilo, co se má dít. Ano s odstupem času to byla hračka, ale toho stresu okolo se člověk snad ani nemůže vyvarovat.

Následovaly 4 měsíce nejdelších, nejkrásnějších a nejpohotovějších prázdnin a na běh zjevně nebyl čas. V červnu jsem se připravoval na přijímačky VUT chvíli, ale nakonec jsem úplně změnil mé rozhodnutí, kam chci směřovat a vybral jsem si informatiku na Univerzitě Palackého v Olomouci. Zatím si stále myslím, že to bylo moudré rozhodnutí.

Na konci května se pak odehrál pro mě druhý 56. Zlín Film Festival, a také zřejmě můj poslední. Dvakrát v zákulisí stačilo, v roce 2017 bych se rád zúčastnil zlínského půlmaratonu v rámci festivalu nebo jako host si vychutnal, co vše nabízí. V zákulisí maximálně vylezete nahoru na světlo a potkáte nějakou hvězdu, ale živý Zlín nezažijete.

V létě jsem pracoval i cestoval, kromě Itálie (články jsou v přípravě), jsem navštívil i Šumavu, kde nám sice nevyšlo počasí, byla hrozná zima a pršelo, ale přesto se výlet vydařil, nebo třeba Vídeň, která je v létě nepřekonatelná a nabízí cokoli vás napadne.

Přesně 1. září byl pak zápis, po němž velmi rychle začal vysokoškolský semestr, 19. 9. Pak už to uteklo jó rychle, ani nevím jak. Pravidelné ježdění v neděli večer do Olomouce a ve čtvrtek večer do Zlína, přes týden nějaká návštěva školy, programování na koleji, večer sem tam nějaké posezení, a náhle je 31. prosince. Teď mě čeká, přepočítáno na maturity, 5 maturit (zkoušek). První dvě zkoušky první týden v lednu a pak další tři druhý týden. Až na jednu jsou všechny zkoušky vyhazovací, takže se velmi těším.

Nicméně toto byl článek o roku dva tisíce šestnáct, nikoli polemika nad následujícím rokem. Tak vám tedy přeji úspěšný nový rok, plný pohody a zdraví a ať se vypořádáte se všemi nástrahami, jak nejlépe to půjde. Tento rok byl ve znamení změn nejen v mém životě, ale ve světovém měřítku. Netřeba vytahovat pesimistické zprávy, co všechno se událo, ale stabilní svět, na který jsme byli zvyklý, od kterého se dalo vše očekávat, už je pryč. Abych nekončil pesimisticky, podle čínského kalendáře nastává rok ohnivého Kohouta, který je nekonfliktní, dobrosrdečný, ale na druhou stranu silně egoistický :)

13 thoughts on “Rok plný změn 2016”

  1. Vyzerá to, že si mal veľmi úspešný rok a skúšok sa neboj. Nie je to tak hrozné ako to možno vyzerá. Ale jedno je pravda, ako vysokoškolák môžem povedať, že maturita naozaj nebola ničím. Prajem ešte veľa kilometrov, nech sa ti splní cieľ. Šťastný nový rok!

  2. Honzo, úžasně jsi právě uplynulý rok zbilancoval. Předsevzetí si nedávám už hodně dlouho. Možná bych to měla formulovat tak, že si „dávám předsevzetí, že si žádné nedám“. Zní to pěkně krkolomně.
    Tak at‘ je rok, který je ještě hodně mladý, plný bohatých zážitků z cestování, sportovních výkonů a samozřejmě i úspěšného studia. :-D

  3. Já si myslím, že pohyb by ti mohl od stresu pomoci. Já to alespoň tak mám… držím palce na ty zkoušky, ať to dáš .-)

  4. Vidím, že o sobě přemýšlíš a to je správné. Jsem zvědavá, jak se ti bude dařit dál i ve sportování. Ať vyjde vše dle tvých představ. Já jsem si nikdy žádná předsevzetí do nového roku nedávala a teď už s tím začínat nebudu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.