První semestr studia na UPOL – obor aplikovaná informatika

Na začátku 1. semestru by byl pro mě tento článek k nezaplacení, tak doufám, že mnohým pomůže. Existoval web, kde bylo vše pěkně sepsáno, ale již delší dobu nefunguje. Najdete i jiné články, ale většinou jsou už staršího data a je třeba je proto brát s rezervou.

Úvod do informačních technologií (UINT)

Přednášející i cvičící: doc. Mgr. Jan Outrata, Ph.D.

Předmět seznamuje s historií, základními principy a technologiemi počítačů, operačními, databázovými a informačními systémy a také s počítačovými sítěmi.

Předmět je rozdělen na přednášku, po které následuje cvičení. Přednášející čte všechno ze slajdů, jednou za čas pošle kus hardwaru, přínos přednášek není moc velký. Doporučuji chodit na cvičení, kde se proberou všechny příklady, které se pak vyskytují v zápočtové písemce i u zkoušky.

Zápočet. Píše se po probrání všech příkladů někdy v půlce semestru. Píše se v přednáškové aule, kde je nemožné uhlídat všechny studenty. Je povolen i mobil se slovy „nejsem tak blbý, abych nevěděl, že na mobilu je kalkulačka, takže ho máte povolen“. Test jsme měli opravený až v zápočtovém týdnu. Je potřeba mít 70 % bodů, pak je ještě druhý a třetí opravný termín. Není toho moc k učení, takže se dá v pohodě zvládnout hned první termín a už se nestresovat.

Zkouška. Skládá se ze dvou částí, první část je na počítači, jedná se o test ABCD, kde jsou různé otázky v rozsahu prezentací. Kdo má známku alespoň E, čeká ho ještě ústní část (na pár minut), kde si vylosuje jeden z příkladů, které se procvičovaly na cvičeních, a které byly i v zápočtovém testu. Ústní zkoušení může zhoršit celkovou známku o dva stupně.

Existuje neúplný seznam otázek (tak 1/3 všech možných), ke stažení (už jen) zde – UINT otázky, autor neznámý.

Úvod do informatiky (UDI)

Přednášející: doc. RNDr. Miroslav Kolařík, Ph.D.
Cvičící: Mgr. Petr Osička, Ph.D.

Trochu matoucí podobný název jako u UINT, pod kterým se skrývají základy diskrétní matematiky. Stručně jde o výrokovou logiku, množiny a zobrazení, relace, kombinatoriku a pravděpodobnost, pak se taky zavadí o téma algoritmy a teorii grafů.

Přednáška byla na osm hodin ráno, navíc mě učivo příliš nebavilo, takže jsem navštívil předmět jen párkrát.

Na cvičeních se počítaly zhruba věci z přednášek.

Zápočet. Píší se dvě písemky, je potřeba mít alespoň 20 bodů z obou testů (každý je za 16 bodů). Vyplatí se mít z první písemky co nejvíce bodů, ta druhá je obtížnější (ale zase ne o tolik). V první se vyskytuje výroková logika, množiny a funkce.

Zkouška. Přednášející požaduje znát definice a pokud to jde, tak i příklad. Definice jsou opravdu stěžejní. Na přípravu je oficiálně až 10 minut, ale reálně to více jak 5 minut nebylo, takže příprava slouží spíš k naškrábání nějakých poznámek.

Algoritmická matematika 1 (ALM1)

Přednášející: prof. RNDr. Radim Bělohlávek, Ph.D., DSc.
Cvičící: Mgr. Tomáš Kühr, Ph.D.

Postupně se proberou různé typy třídících algoritmů, co je to složitost algoritmu, apod. Přednášející vysvětluje témata pomalu, snaží se dobře vysvětlovat a nespěchá, zároveň požaduje podrobnou znalost pak na zkoušce.

Zápočet. Na cvičení se píše písemka za celkem 20 bodů. Není příliš obtížná, určují se tam o-notace, počítá složitost a pak máte navrhnout nějaký algoritmus. Na konci semestru pak zadá cvičící postupně 3 úlohy celkem za 20 bodů. Jedná se o návrhy zadaných algoritmů. Nejsou úplně jednoduché, ale zvládnutelné ano. My jsme dostali zadaný výpis permutací bez opakování, hybrid merge-sortu a insertion-sortu a nakonec třídění lidí podle data narození pomocí radix-sortu. Na zápočet je potřeba mít 24 bodů.

Zkouška. Jediná zkouška, kam šlo více lidí v obleku (ostatní zkoušky jsou neformální a na naší katedře se to neřeší, např. pan docent Vychodil má u zkoušky jeho pohodlné Crocs gumové boty, viz PAPR1). Zkouška se skládá z jedné hlavní otázky, kde musíte umět zapsat jeden z třídících algoritmů v pseudokódu (z hlavy!), a pak z podotázky. Může to být např. princip jednoduchého třídícího algoritmu, master theorem, asymptotická složitost, apod. Bez napsaného kódu máte automaticky F.

Paradigma programování 1 (PAPR1)

Přednášející: doc. RNDr. Vilém Vychodil, Ph.D.
Cvičící: Mgr. Tomáš Kühr, Ph.D.

V tomto semestru je cílem naučit funkcionální programování v jazyku Scheme, což je dialekt jazyka Lisp. Jedná se o nejobtížnější předmět, na kterém se dost vyhazuje a spousta lidí se ke zkoušce ani nedostane. Aby byl zvládnutelný, nezbývá než pilně sedět a programovat, pročítat skripta a celkově věnovat pravidelný týdenní čas. Přednášky nejsou nudné, pan docent Vychodil má jakýsi svůj informatický humor (poznáte ho na chodbě tak, že má gumové boty, šusťákové kalhoty a paradoxně funkční tričko). Je potřeba ale přednášky hodně vstřebat, neboť po dvou poměrně v pohodě přednáškách pak přichází takové přednášky, že člověk ani neví na konci, jak se jmenuje a možná se mu budou zdát sny plné lambda výrazů (pochopíte po pár přednáškách).

Doporučuji doktora Kühra na cvičení. Na nějakého Slováka (bohužel nevím, o koho se jedná), byly stížnosti. Ne každému sedne i docent Vychodil a jeho styl cvičení.

Zápočet. Píší se celkem tři testy, které důkladně prověřují znalosti jazyka Scheme. Ze tří testů se berou v potaz dva nejlepší výsledky, je potřeba mít alespoň 120 bodů. Každý test je celkem za 100 bodů, ale jen pár lidem se většinou podaří dosáhnout výsledku nad 80 bodů. Medián bývá kolem 40–50 bodů. Doporučuji připravit se perfektně na první písemku, která je nejméně obtížná a dá se na ní získat nejvíc bodů. Naopak poslední písemkou si příliš skóre nevylepšíte.

Zkouška. Každý rok je nastavena jiná hranice na známku E podle mediánu, který je vypočítán podle celkového počtu bodů každého studenta. Čím nižší je medián (tzn. čím horší je ročník), tím vyšší je hranice úspěšnosti. Laťka se nastavuje od 20 % do 50 %, my jsme měli na známku E nastavenou hranici 41 %. Vypadá to jako celkem nízká procentuální hranice, ale na konci semestru pochopíte, že získat E tak jednoduché není. Zkouška se skládá z písemného testu podobného zápočtovým písemkám a komu se podaří napsat dobře, dostane se ještě k ústní „zkoušce“ a může si zlepšit známku. Je to takový dialog o vaší písemce.

Ukázkový test ke stažení zde – zkouškový test 1, autor Jan Konečný.

Základy programování 1 (ZP1)

Cvičící (resp. vede seminář): Mgr. Tomáš Kühr, Ph.D.

Jedná se o úplné základy jazyka C, předmět patří mezi jednodušší. Je ukončen pouze zápočtem.

Zápočet. Na každém cvičení je zadán úkol, za splnění v hodině dostanete 2 body, za dokončení do příští hodiny 1 bod. Píší se dva testy po 10 bodech. Na zápočet je potřeba mít 25 bodů.

Volitelné předměty (C)

VCJ/AIII3

Cvičící: Mgr. Alena Fridrichová

Na naší katedře bývá bohužel problém se zápisem jazyků, z důvodu nedostatečné kapacity, předměty jsou velmi rychle zaplněny při předzápise (a pravděpodobně se to zatím nezměnilo). Problémová bývá zejména angličtina.

Na angličtinu doporučuji Mgr. Fridrichovou (vyšší levely nikdo jiný ani neučí), která podle mě vytvářela náplň hodin tak akorát, hodně kladla důraz na speaking. Na konci semestru se píše zápočtový test složený z gramatiky, psaní, čtení, poslechu i slovní zásoby. Na celý test je 1,5 hod. a vzhledem k hutnému obsahu a writingu ti nejrychlejší zvládnou test napsat maximálně s rezervou 10–15 minut. Zkouška je ústní ve dvojicích, vylosuje se papír s otázkami, na které se navzájem každý z dvojice ptá a druhý odpovídá.

VCJ/NII1

Cvičící: Mgr. Vladimír Severa

Němčina má podobný koncept jako angličtina, je ale bez zkoušky. Zkoušku má až navazující předmět v letním semestru NII2. V zápočtovém týdnu se píše zápočtová písemka, kde jsou náhodně vybraná cvičení z učebnice. Okruh možných cvičení v testu je dopředu známý.

2. semestr studia na UPOL – obor aplikovaná informatika

3. semestr studia na UPOL – obor aplikovaná informatika

4 thoughts on “První semestr studia na UPOL – obor aplikovaná informatika”

  1. Mobil je povolen, ačkoli je možné si pomocí něj najít cokoliv na internetu nebo si nechat zobrazit dokument, kde jsou vypracované odpovědi k předpokládaným otázkám, prostě tahák? Neuvěřitelné.
    Absolvovala jsem FEL ČVUT v roce 1981. Obor Elektronické počítače.
    P.S. Máte ode mne komentář k článku v archivu.

    1. Tak vždycky je to o přístupu pedagoga (resp. akademického pracovníka – na VŠ jsou nějak vyhrazeni proti slovu učitel apod.), na druhou stranu je fajn mít jeden předmět jednodušší, když ostatní nějak jednoduché nejsou.

  2. Já jsem (mimo jiné) absolventem oboru Matematická informatika na Přírodovědecké fakultě MU v Brně (tehdy ještě neexistovala Fakulta informatiky), takže jsme v tomto směru kolegové :)

    1. Příjemné překvapení :) . Dnes se myslím jmenuje obor na MUNI také Aplikovaná informatika, ale v porovnání nabídky podobných oborů na VUT, UPOLu nebo třeba UTB ve Zlíně, se jedná spíše o matematickou informatiku, co vím.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.