Berchtesgaden: jezero Königssee

23. srpna 2017

Dopoledne jsme se sbalili a naše cesta směřovala poměrně nedaleko. Autobusem ze Salzburgu jsme se vypravili ke královskému jezeru, tedy Königssee. Nejprve nás autobus dovezl do Berchtesgadenu – to je asi 25 km od Salzburgu a odtud pak do vesničky Schönau am Königssee, která se nachází u jezera Königssee. V Berchtesgadenu jsme nakoupili jídla, co se dalo, neboť od této chvíle byl naším příbytkem pouze skromný stan, nikoli pěkně vybavené ubytování, jako tomu bylo v Salzburgu.

S plnými taškami jsme se narvali do těsného autobusu, s úlevou si sedli a kochali se krásami hor. Zakoukání bylo asi příliš hluboké, protože na konečné zastávce jsme nevystoupili a tak nás autobus dovezl zase zpátky do Berchtesgadenu. Opět jsme čekali na další spojení, ale napodruhé už to vyšlo a mohli jsme postavit stan v kempu Grafenlehen. Je to jeden ze dvou kempů, tento je příjemně schovaný od cesty a zároveň je blíž k jezeru.

Jezero Königssee

Byl příjemný letní den, což až tak dobře nedělalo zásobám jídla. Patrná byla přeměna čokolády do tekutého skupenství, ale horším překvapením byl puch horského sýru. Ač milovník sýrů, vzpomínka na závan uleželých ponožek bude už navždy důvod, proč v supermarketu nesáhnu po německém sýru typu Bergkäse. S jídlem se plýtvat nemá, ale určitě uznáte, že toto byla krajní situace a odpustíte, že lahůdka skončila v koši.

Ze všech stran Königssee čouhají vysoká skaliska, slunce rychle zalezlo někam za ně. Voda v jezeře sice lákala ke koupání, ale najednou se zdála ještě štiplavější než předtím. Pár otužilců ve vodě blblo, my jsme radši neriskovali rýmečku.

Jezero Königssee má mnoho superlativů. Jedná se o nejvýše položené jezero v Německu (600 m n. m.), nejhlubší (200 m) a také nejčistší v zemi. Kdejakého němčináře by napadlo, že se jedná o královské jezero, nicméně dle etymologů se jezero jmenuje podle křestního jména Kuno. Tomu odpovídá i původnější název Kunigssee.

Výhled na jezero

Nejen jezero, ale i široké okolí patří do Národního parku Berchstegaden, který se v podstatě točí okolo stejnojmenné vesničky Berchstegaden. Jedná se o jednu z nejstarších chráněných území v Alpách a dokonce patří do programu biosférické rezervace UNESCO. Mohlo by se zdát, že se jedná o dokonale zakonzervovanou přírodu, která měla štěstí a nedotkly se jí výdobytky civilizace. Ve skutečnosti však zdejší ochrana přišla na poslední chvíli. V průběhu 19. století se zde totiž hojně těžilo dřevo pro stavbu honosných příbytků, můstků či pálení v kamnech. Tehdy zmizela asi jedna třetina horského porostu a o moc lépe na tom nebyla ani zvěř, která byla vybíjena jako „zbytečná“, případně „nebezpečná“.

Tip! Nenechte si ujít plavbu po jezeře ke kostelu sv. Bartoloměje. Čím dřív vyrazíte, tím méně lidí a tudíž lepší atmosféru zažijete. My jsme bohužel už plavbu nestihli.

Jezero Königssee, loďka

Po seznámení s jezerem a drobnou túrou nás hlad donutil udělat průzkum městečka Schnönau am Königssee, až nás hlad zavedl do pizzerie Joly. Nic lepšího jsme nenašli, a protože se při cestování mají ochutnávat hlavně lokální potraviny, spláchli jsme Itálii vynikajícím bavorským pivem Weissbier.

Jak krásně modré bylo nebe přes den, o to víc se zatáhlo večer. Bylo potřeba otestovat voděodolnost stanového vybavení. Nejednalo se o ledajakou přeháňku, ale pěkně podlá letní bouřka, která ne a ne zalézt za kopec. Zatékalo nám do všech rohů a kromě spánkového deficitu z neustálého hlídání povodně ve stanu, jsme museli sušit většinu věcí minimálně další dva dny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.